Z městské slečny k venkovu a předkům na Blog.cz

Tak tyto malé necky jsem nalezla u babičky na půdě. Stačilo vyčistit, ručně obrousit dřevo a kov, natřít červostopem, natřít barvou na železo a barvou na dřevo a .... myslím že do koupelny sedly úplně skvěle!

zmestskeslecny.blog.cz

To je prostě osud :) Byť mi je košilka o něco větší, nemohla jsem ho tam nechat...už jen z principu - za 29 Kč !!

zmestskeslecny.blog.cz

Vítám všechny, kteří v dobrém přichází.

Proč jsem založila tento blog? Je mi třicet a mám za sebou různorodé duchovní cesty, kdy jsem se věnovala Wicce, žila podle Lunárního kalendáře, cvičila Jógu i Tai chi, pila Matcha Tea, vyráběla Tahini pasty ... Ale u ničeho jsem opravdu dlouho nevydžela. A při svém posledním pokusu vstávat v pět ráno, abych zpívala mantry a cvičila jógu, jsem si položila úplně prostou otázku, jestli jsem takto opravdu šťastná?

Ten den letěly všechny knihy o zdraví, tradiční čínské medicíně, Budhovi i ti profláknutí mniši, kteří prodali svá Ferrari a které jsem, ruku na srdce, nikdy nedočetla.

A tak se mi podivně ulevilo, že už nejsem Indka, Číňanka ani duchovní vyrovnaná nevímco s bílou aurou, která rozdává lásku na každém kroku, protože je to tak lepší pro zemi. Stala se ze mě normální Slovanka, která se narodila na moravě a jejíž předci nakládali na zimu zelí.

A protože chci žít ,,ten normální život tam venku" na který jsem zvyklá, ale chci také žít a být šťastná ve svém duchovním světě, rozhodla jsem se vnitřně ( vlastně i na venek ) vrátit tam, kde jsem se narodila, kde je můj domov. Něco jako když městskou slečnu vyvezou na venkov a ona objevuje znovu všechny ty krásy prostých věcí.

Jen aby bylo jasno, neidealizuji si venkovany!!

Bydlím na menším městě, zahrádku mám docela malou, nevlastním statek ( ale já jednou určitě budu :) ) pracuji v business odvětví, jezdím domů kolem šesté, s časem jsem na štíru... nemám bohužel trpělivost na sáhodlouhá studia třeba o krajkách, pokud bych o nich někdy psala článek a nevím, jak náročný, úmorný a nejistý musel být život třeba našich babiček a dědečků, i když jistou představu mám.

Co vím je, že tento blog bude mít v sobě spoustu zvláštností, protože sem budu dávat prostě to, co mě potká, co se mi zalíbí, osloví, co mi bude připadat, že patří do mého života - oblečení, dekorace, výrobky, výlety, recepty...

Budu ráda za každou spřízněnou duši, která mě poučí, pomůže i pochopí.

A buď také vítán ten, jenž v dobrém odcházíš.